Existuje celá řada rostlin, které vedle sebe mohou úspěšně vegetovat. Působí na sebe vzájemně velmi pozitivně, pomáhají si prostřednictvím půdy s dodávkou potřebných látek anebo si navzájem odhánějí škůdce. Taková vzájemná spolupráce je velmi užitečná, je však třeba vědět, které rostliny se mezi sebou snesou a podle toho je k sobě vysazovat.
Smíšené záhony jsou vlastně napodobováním přírody samotné, kde přímo vidíme, že se některým druhům rostlin daří lépe, rostou-li v určitých rostlinných společenstvech.
Které rostliny se vzájemně nesnášejí
– Hrách a keříčkové fazole
– Hrách a rajčata
– Brambory a rajčata
– Česnek a popínavé fazole
Které rostliny se vzájemně podporují
– Rajčata a celer
– Cibule a jahody
– Červená řepa a okurky
Rostliny se pozitivně ovlivňují v boji se škůdci
Rostliny sesazené ve smíšených porostech se pozitivně ovlivňují nejen v růstu, ale také proti napadení invazí škůdců nebo napadení chorobami. K potlačení a následnému odumření háďátek dochází tam, kde jsou vysazeny afrikány, vojtěška anebo ozimé žito. Tyto rostliny totiž vylučují do půdy specifické kořenové výměšky.
Rajčata dokážou odpudit běláska zelného, mrkev s cibulí se zase dokáže vzájemně ochránit před květilkou cibulovou anebo pochmurnatkou mrkvovou.
Před napadením dřepčíky se vzájemně ochrání košťáloviny vysazené společně se salátem.
Zastínění půdy ve vegetačním období
Plodiny s různě dlouhým vegetačním obdobím zastiňují půdu po celou délku vegetace. Tímto způsobem se podporuje půdní zralost. Znamená to, že díky tomu půda zůstane kyprá, vlhká navíc se výrazně eliminuje výskyt plevelů. Snižuje se nutnost zálivky a půdy nemusí být tak často obdělávána. Společným pěstováním hluboce a mělce kořenících rostlin se lépe využijí živiny uložené v půdě. Za předpokladu odpovídající péče a hnojení se vytvářejí optimální podmínky pro pěstování rostlin rozdílných v nárocích na živiny.