Není mnoho květin s modrou barvou květů, a když mají ještě navíc velmi zajímavý kulovitý tvar, dají se rovnou zařadit mezi rarity. A právě takovými raritami mezi skalničkami jsou i koulenky, čili Globularia.
Společné prvky jednotlivých druhů
Všechny koulenky mají několik společných prvků. Patří k nim kulovitý tvar květenství, blankytně modrá až bílá barva květů a navíc většina z nich patří mezi půdopokryvné druhy. Mohou tedy skvěle kromě skalky porůstat i další místa, kde se například nedaří trávníkům. Mají přízemní růžice listů a jejich oddenky často dřevnatí.
Kde je pěstovat
Gloubularia řadíme mezi vytrvalé byliny až polokeře, některé jsou opravdu velmi nízkého vzrůstu do 5 – 10 cm. Rozkvétají nejčastěji v průběhu měsíce května a vysadíte-li je na slunné místo s dobře drenážovanou půdou, budou pěkně prospívat a jejich údržba bude velmi nenáročná. Jsou skvělým rostlinným prvkem suťoviště s jemným štěrkem, ideální pro výsadbu do spár suchých zídek anebo jako klasické skalničky či náhrada za trávníky. Neprospívají ale na dlouhodobě přesychavých stanovištích.
Množení
Množí se dělením, kdy jednotlivé růžice listů i s oddenky nařízkujeme a necháme zakořenit, případně oddělíme jen ty, které už kořínky vytvořily. Dalším způsobem množení je zimní nebo předjarní výsev.
Různé druhy koulenek
K nejznámějším a nejčastěji pěstovaným koulenkám patří koulenka chlupokvětá (Globularia trichosantha), která kvete již v průběhu dubna, na rozdíl od jiných druhů. Jedná se o velmi snadno pěstovatelný druh, jehož místem původu je východní Středomoří. Koulenka obecná (Globularia vulgaris) také patří mezi často pěstované v našich zahradách. Ta je však mnohem vzrůstnější, může dosahovat až 30 cm a tvoří velmi husté trsy. Některé kvetou bíle, jiné blankytně. Milují vápencový podklad. Naprostou miniaturou mezi koulenkami je druh Globularia repens, koulenka nízká dosahující na výšku pouhé 2 – 3 cm. Ta je ideálem skalničkářů.