Morus nigra – moruše černá

Opadavé listy jsou srdčité, při krajích zoubkaté, sytě zelené, až 15 cm dlouhé a lesklé. Před opadáním se mění na žlutou. Patří do stejné čeledi jako fíkovník, což se na některých listech projeví tvorbou nepravidelně hlubokých laloků.

Od poloviny léta dozrávají podlouhlé plody podobné protáhlým ostružinám, které při úplném dozrání jsou černé a lesklé a jdou snadno utrhnout. Někteří pěstitelé v době zrání položí pod strom plachtu, aby ovoce padalo přímo na ni a nemuseli jej hledat v trávě. Jejich chuť je příjemně sladká s jemně pikantní ostrostí vitamínu C. Nelze je skladovat, brzy se kazí. Ale je možné je dále zpracovat na marmelády, šťávy, kompoty nebo čerstvé do dezertů, jimž dodají na originalitě. Rostlina je samosprašná = ke tvorbě plodů nepotřebuje opylovače.

Zajímavostí je, že celá rostlina je léčivá. Listy se používají pro nemocem z nachlazení, plody mají výrazný tonizující účinek na ledviny a močové cesty a proti předčasnému šednutí vlasů, a kořeny například proti astmatu, hypertenzi a dokonce diabetu.

Moruše je dostatečně mrazuvzdorná pro naše klima, už se zde pěstovala po staletí. Jedná se o dřevinu, která pro dobrý růst a výnosy potřebuje teplé stanoviště a co nejvíce slunce. Půda může být mírně kyselá až mírně alkalická, v každém případě propustná a raději mírně vlhká ale nikdy mokrá nebo těžká. Dobře snáší znečištěné ovzduší. V mládí je možné ji na konci zimy tvarovat řezem, starším rostlinám se pouze občas prosvětlují koruny. Pravidelný řez je rovněž možný pro omezení růstu. Mrazuvzdorná do cca -29°C.