Než se každý domácí kutil pustí do práce, jejímž cílem je něco smontovat, tedy spojit X součástek v jeden celek, měl by si ujasnit několik základních věcí a zodpovědět si následující otázky. Jen za splnění tohoto předpokladu může šťastně dojít do cíle, v němž bude se svou prací spokojený. A kdy mu také jeho výtvor bude moci dobře sloužit.
1. Co s čím chci spojit?
2. Jaká je síla spojovaných materiálů?
3. Jaké jsou vlastnosti spojovaného a jaké vlastnosti má použitý spojovací materiál?
4. Kde bude předmět umístěn – v interiéru či v zahradě?
5. Kolik spojovacího materiálu bude zapotřebí?
6. Mám k tomu všechno potřebné náčiní?
7. Zvládnu to sám, nebo potřebuju pomoc druhé osoby?
8. Risknu to s levnějším materiálem, nebo zainventuji do dražšího, jako je např. ocelový hutní materiál s antikorozní úpravou?
Když je řeč o spojovacím materiálu, může si většina z nás představit například šrouby a matice, hmoždinky, vruty, spony a hřebíky, nýty a nýtky. Tedy, to, co většina z nás relativně často používá, ale patří sem také spojovací materiály, jako jsou průmyslově vyráběná lepidla a lepenky, cement ve stavebním průmyslu, izolační pásky aj.
Jsou případy, kdy si ve své práci zcela jistě vystačíte sami a nikoho k tomu nebudete potřebovat. Ale oproti tomu jsou situace, kdy je lepší požádat o radu nebo si práci zadat kvalifikovaným odborníkům. Můžete tak předejít celé řadě nepříjemností, které byste pak museli horko těžce odčiňovat díky svému nesprávnému počínání. Za to, že požádáte o pomoc nebo se zeptáte, se nikdy stydět nemusíte. Každý umíme něco – já bych například nikdy nedokázala postavit barák, co je pro jiné denním chlebem. A ty jiní by zase naopak nesvedli udělat výtečnou svíčkovou, v čemž vyniká zase pro změnu má maličkost.