Náš cíl – zdravá zahradní půda


Zahrada je však živý organismus a někdy tento koloběh bývá narušen. Každý druh půdy vyživuje jednotlivou rostlinku, musí se nejdříve dát do pořádku půdní struktura. Každé základní hnojení musí zásobit půdu humusotvornými látkami. Protože rozklad a přetvoření uvolněných živin z organické hmoty a minerálních zemin nestačí pro dobré zásobení četných zahradních rostlin, je tedy nevyhnutelné doplnění minerálními hnojivy, především pro náročné ovoce a zeleninu, ale i pro bohatou květenu. Ovládat růst a životaschopnost rostlin lze nejlépe minerálními hnojivy, samozřejmě ale jako doplněk základního organického hnojení. K těmto hlavním živinám počítáme vápník, hořčík, síru, dusík a fosfor a draslík.

Vápník ( Ca )
V první řadě zlepšuje vlastnosti půdy. Váže na sebe škodlivé kyseliny, podporuje přeměnu organických látek, zlepšuje drobivost a tím pádem i kyprost půdy a ovlivňuje použitelnost živných látek z jílovitých koloidů. Vápník podporuje v rostlinách dělení buněk, pomáhá při stavbě uhlohydrátů, tvorbu kořenů, chrání buněčné stěny a podporuje klíčivost.

Hořčík – magnesium ( Mg )
Nedostatek hořčíku potlačuje asimilaci, takže rostliny se dostatečně nevyvíjejí, plody zůstávají malé a jsou nekvalitní. Je hlavně a především využíván k tvorbě zeleně listové, která je nenahraditelná při výstavbě bílkovin a uhlohydrátů. Příznaky jeho nedostatku se silně projevují po vlhké zimě na starších listech. Mezi žebry listů se objevují žluté, později hnědé skvrnky. Nedostatek hořčíku bývá provázen často nedostatkem mědi.

Síra ( S )
Síra je nezbytným pomocníkem při tvorbě vitaminů, bílkovin a hořčičného oleje. Podporuje také dělení a dýchání buněk. Nedostatek síru poznáme podle světlezeleného zabarvení mladých listů včetně žeber, přílišného větvení kořenů a zavalitého růstu, což lze nejdříve pozorovat u kořenové zeleniny a u bobovitých rostlin. Je tomu tak většinou u lehkých půd, kde následně použijeme hnojiva obsahující síru.

Dusík ( N )
Je nejdůležitější a hnací látkou rostlinného růstu. O bohatém zásobení dusíkem svědčí velké, tmavě zelení listy a bujný vzrůst. Jeho nedostatek se projevuje světlezeleným zabarvením celé rostliny. Starší listy žloutnou, hnědnou a pak následně usychají. Následkem je zakrnělý vzrůst rostliny a jeho předčasná zralost.

Fosfor ( P )
Fosfor má zvláštní význam pro rostliny a půdu, neboť ve spojení s vápníkem zlepšuje drobivost a kyprost půdy. Při tvorbě kořenů, květních pupenů, plodů a semen je nepostradatelný. Nedostatek fosforu se projevuje zbarvením listů zpočátku do špinavě zelena, později zbarvením do rudožluta a listy pak následně zhnědnou a uschnou. Fosforem můžeme hnojit do zásoby, neboť obvykle fosfor bývá ve formě kyseliny fosforečné a tudíž není vymýván, přičemž jím pohnojíme obzvláště v oblasti kořenů.

Draslík ( K )
Dobré zásobení draslíkem zvyšuje mrazuvzdornost a odolnost proti škůdcům a nemocem, podporuje koloběh živin, ovlivňuje úsporu vody a zabezpečuje tvorbu květů a plodů. Nacházíme ho rozpuštěný ve všech rostlinkách. Často ani nezpozorujeme mírný nedostatek draslíku, avšak sníží kvalitu a následný výnos. Při silném nedostatku draslíku se starší listy zbarvují do žlutohněda, uschnou a odpadnou. Půdy humusovité a hlinité jej uchovávají déle, avšak v půdách písečných je často vymýván. Draslíkem musíme hojně hnojit, aby rostlinky kryly jeho potřebu.

od


Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *